COPYWRITING

Takhle to vypadá, když si čtu vaše zadání. 
Ne, nekoušu

   Doposud jsem se nesetkal s tématem, které by zcela vylučovalo možnost využít "vyprávění příběhu".
A tam, kde lze alespoň naznačit dějovou linku, tam už je z poloviny vyhráno,
protože se na ní jednoduše nabalují podstatné informace,
které článek sděluje.

Z reakcí klientů, se kterými jsem doposud spolupracoval vím,

že se jim a jejich čtenářům,  mé texty dobře čtou, že se vždy dozví TO podstatné,

ale hlavně z nich není cítit přílišná potřeba prodat.

Pokud očekáváte články, kde bude za každou větou
KUP TO!, TO CHCI!, TO MUSÍŠ MÍT! ... pak je mi líto.
Takové texty vám napsat neumím.
Umím čtenáře postupně přivést až k bodu, kdy by se MOHL rozhodnout,
ale neumím ho už apriori vnímat jako hňupečka, který potřebuje postrčit, aby si vybral právě toto zboží, protože ho má už ve své skříni ta a ta filmová hvězda.

TO MUSÍŠ MÍT. Po této větě se ve mně okamžitě spouští reakce: NO TO TEDY NEMUSÍM.

A proto takto nepíšu.

Mé texty čtenáře vtáhnou do děje i při výběru žehličky, kávovaru, psích granulí nebo střešní krytiny ... vykouzlí na jeho tváři úsměv, pobaví ho a udrží jeho pozornost. 

Jemnou a nenásilnou formou ho dovedou poznání/sdělení, které stálo celou dobu čtení článku v pozadí. 

Tím může být právě pořízení či koupě popisovaného produktu.

  Abych mohl odvést opravdu dobrou práci, musíme spolu mluvit a být v kontaktu.

 Neříkám, že musíte okamžitě skočit po telefonu, když uvidíte na mobilu, že vám volám já, ale přeci jen nerad čekám týden na esemes se vzkazem
»OZVU SE ZÍTRA« 

  Určitě se vás budu ptát. 
 Budu se ptát i na věci, které zdánlivě vůbec nesouvisí s tématem zadání. 

 Věřte mi, že většinou dobře vím, nač se ptát, aby výsledný text oslovil ty, kterým je určen.

  Než mohu začít sázet litery, potřebuji informace.

 Mnoho (valnou většinu) si dokážu v rámci průzkumu a rešerše zajistit sám. Bez informací od vás se ovšem neobejdu.

Tonalita.

To je další bod, kde se musíme shodnout už na začátku. 

  Článek, který popisuje rozdíl mezi španělkou a Gibsonkou bude jistě znatelně odlišný od tónu článku pro maminky na mateřské o novém typu dudlíků.
 Rozumíme si?

Jakmile si všechno shrnu na hromádku, jsem schopen text vykouzlit během přiměřeně dlouhé doby.  

V praxi to vypadá tak, že v případě Gibsonky budu hotov za čtyři hodiny, protože tam je o čem psát. S dudlíky to bude trvat déle :) .

Termín. 

 Ne snad, že bych bažil masochisticky po práci pod tlakem, ale přeci jen, znáte to: když musíš, tak musíš.

 

   Jsme Češi, mluvíme a píšeme česky, pojďme spolu mluvit po našem, jak nám zobák narostl. Ano, pokud budete chtít používat slůvka jako je dedlájn, píjár a jim podobné, budu vám rozumět, ale příjemné mi to nebude.   

Co píšu rád? Jaká témata jsou má oblíbená?

Kuchyně. Vaření. 
Volný čas. Dovolená. Turistika. 
Hotelnictví. Restauratérství. Camping. 
Nehmotné nebo neuchopitelné věci - vůně, pocity, emoce ...
Psi. Obzvlášť plemeno bichon frisé je mi blízké.

Mé srdce bije pro dvě bišončí holčičky.

O těch mohu psát klidně na váhu.